Desko Liberec A – Zikuda Turnov B

První výsledek se urodil asi po dvou a půl hodinách hry na první šachovnici v partii Viták – Sodoma. Náš hráč černými partii dobře rozehrál a vypadalo to, že musí stát minimálně vyrovnaně, když figury bílého vypadaly neškodně. V přechodu do střední hry však nepokračoval přesně (nejspíš neměl dobírat bxa3 čímž pomohl rozehrát figury soupeře) a najednou mu zbyl velmi slabý opožděný pěšec c7, bílý musel stát v koncovce výrazně lépe. Naštěstí Jirka Viták nezvolil správné pokračování a Honza Sodoma mu chytře “vyklouzl” a získal půl bodu. 0,5:0,5

Dále skončil na druhé desce Petr Kučera mladší. Bílými musel stát minimálně příjemněji, jeho soupeř však postavil pevnou pozici bez větších slabin. Náš hráč měl několik možností zahrát ambiciozní nástup v centru tahem d5, místo toho volil klidnější přípravné tahy, bohužel se začal dostávat do časových potíží, proto nabídl remízu, která byla nakonec přijata. V této jediné partii k reálnému střetu nedošlo, o to zajímavější podíváná nastala na ostatních šachovnicích. 1:1

Chvíli poté dohráli také hráči na osmičce. Tomáš Ďuran bílými získal příjemnou pozici s prostorovou převahou. Správně ve vhodný moment zahnal černého oře z f5, který byl po útěku na h6 vyměněn, čímž se po gxh6 silně pochroumala pěšcová struktura černého, což zajišťovalo našem hráči velkou převahu. Tomáš správně začal útočit na oslabenou pozici soupeřova krále, jediné co mi dělalo obavy, byl jeho o dost horší čas. Po odkrytí černého krále získal Tomáš kvalitu, soupeřovi však zbyly nebezpečné figury (hlavně dvojice střelců), partie ještě nebyla snadno vyhraná. Naštěstí však černý nechal stát věž, čímž nám pomohl se dostat do vedení. 2:1

V té době jsem to viděl tak, že to všichni dáme za remis a vyhrajeme, to bohužel “nevyšlo”.

Jako další jsem dohrál na čtvrté šachovnici já (Jan Zima). Bílými jsem testoval znalosti soupeře, ten však správně znal protijed na mé pořadí tahů, proto jsem ze zahájení nezískal “ani chlup”, naopak jsem musel dávat pozor, abych nestál hůř. Černý nakonec obsadil centrum tahem d5, proto jsem rychle přeskupil figury a natáhl d4, po soupeřově c4 se střed výrazně zablokoval. Objektivně jsem asi stál o něco hůře, soupeřova nepřesnost Sf5 mi však dala důležité tempo navíc a iniciativa se mírně překlopila na mou stranu. Nanašel jsem však pokračování, které by mi tlak na pozici soupeře udrželo, proto jsem kompletně “zafixoval” dámské křídlo a v podstatě vynutil totální zploštění pozice. Soupeř se ještě snažil něco vytvořit ve střelcové koncovce, ta je však mrtvá remíza, proto jsem jeho nabídku na půl bodu přijal.2,5:1,5

Chvíli po mně dohrál také na šesté desce bílými Vláďa Vltavský. Proti solidnímu Petru Janoušovi zvolil originální zahájení s přechodem do pozice s opačnými rošádami. Černý asi měl zahrát protiakci v centru tahem d5, místo toho hrál pasivně a snažil se vyměnit dámy. Vláďa se rozhodl dámy vyměnit (těžko říci, zda správně) a zkoušet soupeře v lepší střední hře. Bílý musel mít díky kontrole centra a lepším figurám minimálně malou výhodu, náš hráč však proměškal možnost poškodit soupeřovu pěšcovou formaci a naopak mu umožnil přejít do téměř rovné věžovky. Těžko řici, zda měl Vláďa alespoň stín výhody, pokud ano, tak se brzy rozplynul a pozice byla velmi plochá, proto se po několika dalších tazích shodli hráči na smírném výsledku. 3:2

Krátce po skončení čtyřicátého tahu dohráli soupeři i na třetí šachovnici. Marek Sýkora, jak je jeho zvykem, vymýšlel už od sedmého tahu černými zahájení ve variantě, která se běžně hrává na různých úrovních. Rozhodl se zablokovat střed tahem e5, čímž však soupeři přenechal prostorovou převahu a výhledově také pole c4 pro lehké figury. Stále jsem však Markovi věřil a přišlo mi, že několika výměnami trochu otupil tlak bílého. Marek asi správně kompletně zablokoval střed tahy f5 a f4, správně však reagoval i liberecký Honza Macháček, když chytře “evakuoval” svého krále na dámské křídlo. V ten moment se náš hráč asi dost neopatrně rozhodl místo pasivní obrany bodu c5 zahájit akci na královském křídle, kde měl svého krále. Tím se pozice dost zkomplikovala, když oběma stranám vznikly nové slabiny. Po výměně dam mi však už přišla pozice našeho hráče na pokraji prohry, bílý totiž ovládal “h” sloupec a figury černého byly velmi pasivní bez vidiny progresu. Bílý Marka chytře zmáčkl a když vynutil zisk kvality, složil náš hráč zbraně. 3:3

V ten moment jsme s Vláďou hodnotili naše šance na vítězství tak na 30 procent. Dohrávali se totiž dvě partie, které asi obě byly za domácí udržitelné.

Po další asi hodině hry skončil na sedmičce Martin Černý. V originálním zahájení se nakonec náš hráč rozhodl obětovat pěšce, minimálně opticky byla vidět určitá kompenzace. Na první pohled se zdálo, že Martin po Sf5 získává minimálně figuru, ale nebylo tomu tak (jak jsme se přesvědčili v analýze po partii), místo toho zvolil asi nepřesné Vd8, což po zápletkách vedlo do koncovky s pěšcem méně pro našeho borce. Naštěstí aktivní figury mu dávaly možnost protihry. Bílý se nakonec rozhodl přejít do věžovky, což zbavilo našeho hráče jakýchkoliv problémů a naopak sám mohl zkoušet soupeře v lepší věžovce. Bílý však správně zlikvidoval dámské křídlo a bránil pozici 3 na 2 na královském křídle. Náš hráč odehrál dalších asi dvacet tahů, bohužel pozice už byla tupá remis. V momentě, kdy byla naděje, že na pětce bychom mohli mít šance na výhru, přestal svůj “zoufalý pokus” hrát na výhru a nabídl remis. 3,5:3,5

O osudu zápasu se rozhodovalo na páté šachovnici. Černé zde měl Petr Kučera starší. V zahájení stál mírně pasivně, vytvořil však v soupeřově táboře určité slabiny hlavně díky pěšci na c3, na kterého mohl dlouhodobě “tlačit po céčku”. Náš hráč nakonec nechal soupeři dvojku střelců, za to měl slušnou kontrolu důležitých polí c4 a d5, pozice byla asi v mezích dynamické rovnováhy. Bílý však ztrácel čas a pozice se mu začala hrát trochu nepříjemně, zvolil proto nakonec přechod do různobarevných střelců, jeho střelec byl však evidentně pasivnější a se všemi těžkými figurami to znamenalo plus pro našeho hráče. Nakonec hra přešla do pozice, kde Petr Kučera vylepšil krále a nechal si jednu věž, bílý byl odsouzen k pasivní obraně. Jasný vítězný plán však nebylo snadné najít. Bílý však svůj obtížný úkol dobře nezvládl, když připustil našemu hráči průlom b4, po kterém získává pěšce. S pěšcem navíc na královském křídle a lepšími figurami už vypadala pozice docela optimisticky, bílými hrající Laštovka se však udatně bránil. A drama začalo vrcholit s nastupující druhou časovkou. Náš hráč stupňoval výhodu a sebral ještě druhého pika, musel si však spočítat nepříjemný odtah pěšce na f5. Nakonec vznikla technicky vyhraná koncovka, kde bílému sice zbyl nepříjemný pěšec na g7, černá lavina e5,f6 a h5 se však už nedala zastavit a náš hráč i na půlminutě vše s přehledem zvládl. Proto jsme mohli slavit těsné, důležité a vydřené vítězství 4,5:3,5!

Už před začátkem zápasu jsme nečekali snadný průběh, což se potvrdilo. Hrdina zápasu je jednoznačně Petr Kučera starší. A štěstí nám přálo i v zápase mezi Vyšehradem a Jičínem, kde výsledek 4:4 dává našemu celku určitou naději na boj o první příčku. Příští kolo hrajeme doma 5. března proti Mladé Boleslavi.

O víkendu se hrála také extraliga. Turnovské áčko se v sobotu utkalo ve vyrovnaném zápase s Frýdkem-Místkem. Naši borci bohužel těšně prohráli 4,5:3,5, když výhry Jaracze a Vlasáka na šesté a sedmé nedokázaly vyrovnat prohry na první, třetí a páté desce. V neděli to bylo veselejší, když proti poslednímu týmu tabulky vyhrál turnovský celek drtivě 7,5:0,5, prosadili se všichni hráči kromě Tomáše Krause, který černými s vyrovnaným soupeřem remizoval. Náš tým drží před závěrečným trojkolem o skore bronzovou pozici, těžký los (Nový Bor, Pardubice a Lysá) však komplikuje další boje o medaile, stále je však šance na dobrý výsledek. Poslední trojkolo proběhne 24-26 března v Plzni.