Aktuálně

Během víkendu 13. a 14. června se hrály zápasy sezony 2019/20, která se nestihla dohrát kvůli koronavirové krizi. Náš tým měl v sobotu volno, a tak jsme se v klidu soustředili na nedělní zápas s Lokomotivou Liberec. V tabulce byly karty rozdány tak, že jsme drželi pěkné čtvrté místo a mohla nás předskočit jedině Bižuterie Jablonec. Těsně před začátkem zápasu jsem se dozvěděl, že náš dlouholetý spoluhráč Miroslav Frank hraje dnes ze zdravotních důvodů poslední partii a s šachem bohužel končí. To zvedlo naši motivaci hrát co nejlépe a „dát do toho všechno“.
Podle soupisky jsme byli papíroví favoriti a kromě první šachovnice jsme všude měli elovou převahu. I tak jsme ale nechtěli nic podcenit, elo zápas nevyhrává.
Záčátek zápasu se nám povedl. Ivoš Drahoňovský na sedmé šachovnici stál už v zahájení velice slibně. Soupeř ukořistil pěšce, ale nechal si v pozici vytvořit spoustu slabin a jeho koordinace figur byla velmi špatná. Ivoš nejprve dobral pěšce zpět a stál už na výhru, ale pan Kovář místo pasivní hry bez nejméně jednoho pěšce raději nechal soupeři celou věž. Když ztrácel i jezdce, nemělo smysl v partii pokračovat. 1:0
Jako druhá skončila partie na první šachovnici. Bohouš Staněk měl proti sobě nebezpečného soupeře pana Rychtáře a po konci zahájení nabídl v asi vyrovnané pozici remízu. Pan Rychtář, jednak bojovně naladěn a také proto, že se situace na ostatních šachovnicích nevyvíjela příliš dobře, nabídku odmítl. Bohužel pro něj však zvolil špatný postup, příliš brzy pozici otevřel a nechal bílému nebezpečnou iniciativu. Ve snaze o zjednodušení pozice se pokusil ztlumit tlak bílého výměnou páru věží, přehlédl však dobrání pěšcem (mnohem silnější, než na první pohled logické dobrání dámou), po kterém ztrácí figuru. Zkusil ještě zahrát několik tahů, Bohouš si však vše pohlídal a tak nezbývalo, než složit zbraně. 2:0
Jako třetí jsem dohrál na druhé šachovnici já (Jan Zima). V zahájení soupeř přehlédl ztrátu pěšce, a tak se mi partie hrála pohodlně. Navíc se brzy vyměnily dámy a já měl snadný plán hry. Soupeř se ještě v průběhu zjednodušené střední hry snažil klást odpor, ale postupně jsem získal další materiál, pokryl všechny hrozby a když už jsem chtěl volným pěšcem „mazat“ do dámy, soupeř se vzdal. 3:0
Další skončila partie na páté šachovnici. Jarda Porš měl po zahájení příjemnou pozici s prostorovou převahou. Soupeř se v klasicky zablokovaném středu (e4, d5 proti e5, d6) snažil o typový protiúder f5, v této pozici to však vedlo ke ztrátě pěšce (po partii jsme analyzovali vložení f4, které bylo z pohledu černého určitě nadějnější). S pěšcem více Jarda postupně pozici zesiloval a hodně mu pomohla také časová tíseň soupeře, který už ve špatné pozici dal bílému další materiál a po několika tazích musel kapitulovat. 4:0
Zápas vypadal rozhodnutě, ve zbývajících pozicích jsme ovšem nestáli příliš dobře, proto se muselo bojovat až „na krev“.
Na osmé „desce“ postavil bílý strukturu Stonewall, proti které zvolil náš Luděk Ježek dosti pasivní výstavbu. Ve střední hře stál určitě hůře a scházel mu prostor pro manévrování. Soupeř se nakonec správně rozhodl pro spuštění útoku na královskému křídle, což se ukázalo jako dobrý nápad. Černému chyběli figury kolem vlastního krále a pozici zřejmě nebránil úplně přesně. Nakonec tedy nezbývalo, než rezignovat. 4:1
Dále skončil na šesté šachovnici Dan Jodas. Po zahájení měl bílý mírné plus, ale Danova pozice se zdála být pevná a bez slabin. Ve střední hře Dan zahájil aktivní výpad c5, což přineslo některé zápletky a oslabilo postavení obou hráčů. Ve zjednodušené pozici, kde měl bílý poměrně málo času, Dan místo vyčkávání hrál „tvrdě na výhru“ a to se mu nakonec stalo osudným. Podcenil sílu soupěřova střelce a nechal si „vyzobat“ pěšce kolem vlastního krále, díky čemuž se dostal do prohrané pozice. I když se ještě snažil klást tuhý odpor, soupeř si vše pohlídal a tak se nakonec mohl radovat z výhry. 4:2
V této chvíli se dohrávaly poslední dvě partie a vzhledem k tomu, že Tomáš trpěl ve věžovce bez pěšce, naše naděje se upínaly k Mírovi Frankovi.
Míra hrál svojí oblíbenou „Francii“ a po zahájení získal pevnou, ale trochu stísněnou pozici. Soupeř se snažil využít své aktivnější figury k nějakému útoku na Mírova krále, ale to vyšlo do prázdna a Míra zahnal figury bílého zpět do svého tábora. Bílý se snažil pozici otevřít a své síly nasměřovat na černého krále, Míra však výpadem dámy ukořistil pěšce a snažil se pozici zjednodušit. To se mu nakonec podařilo a partie dospěla do střelcové koncovky s čistým pěšcem více. Bílý vložil své naděje na protihru do svého volného „á“ pěšce, náš hráč však předvedl výbornou techniku, pěšce si pohlídal a naopak rozběhl své dva volné spojené pěšce kupředu, čemuž bílý nedokázal čelit a byl nucen se vzdát. Klasický Mírův výkon, navíc rozhodl svůj poslední zápas v náš prospěch! 5:2
Poslední dohrával (jako vždy) Tomáš Brouček. Po zahájení vypadala jeho pozici nadějně, snažil se o útok na černého krále, kde shromažďoval své síly. Ten plán byl však zřejmě pomalý a soupeř našel účinnou protihru v centru a na dámskému křídle. Nejprve vyměnil několik figur, aby útok otupil a nakonec se mu podařilo ukořistit pěšce. Tomáš se bránil „zuby nehty“ a partie směřovala do „věžovky“, kde bílý s pěšcem méně bojoval o holý život. Oba hráči neměli moc času a v pozici, kde měl černý už dva pěšce více, ale pasivnější figurky nakonec přijal nabídku remízy. V letmé popartiové analýze jsme se ale shodli, že měl velké šance na vítězství a pozici asi měl „zkoušet“. 5,5:2,5
Výsledek 5,5:2,5 nakonec naplnil papírové předpoklady a my můžeme s pohodovou náladou oslavit konec sezony. V tabulce jsme skončili na „bramborovém“ čtvrtém místě o bod za libereckým Deskem. Děkuji všem za účast a těším se na další šachové události a příští sezonu!

Jan Zima